O plemeni

O tibeťácích se říká, že to jsou "malí lidé" a že mají slunečnou povahu, např. u naší Byušky i Beatles to skutečně platí. Jsou pořád vysmáté, veselé a hravé. Půjdou s vámi přes hory i řeky klidně na kraj světa, ale když budete potřebovat týden ležet doma v posteli, budou v ní ležet s chutí s vámi :-) A proto tibeťáky tak milujeme... Jsou to rodinní psi, kteří si brzy přivyknout na váš styl života.

Toto plemeno rozhodně nedoporučujeme na trvalé žití venku v boudě, potřebují žít v blízkosti svých lidí. Musí se vám doma plést pod nohy, musí k vám skákat na gauč a položit si hlavu do vašeho klína nebo prostě jen kolem vás projít a otřít se o vás. Chce, abyste věděli, že tu je a že vás má rád.

S tibeťákem si užijete spoustu srandy, i když vás doma poslechne na slovo, venku občas dělá, že to slovo (např. pocem, ke mně apod.) slyší prvně a nebo dělá, že to znamená - rychle běž ode mě do dáli a neotáčej se :-))) Na jeho povahu je potřeba si zvyknout a jestli si myslíte, že vás bude poslouchat pro vaše krásné oči, pro jistotu zvolte jiné plemeno. Tibeťan je hrdý asiat a do jeho hlavy musíte proniknout, abyste pochopili, co si myslí a zjistili, jak na něj. Jak už jsem psala, TT je výborný rodinný pes, který se hodí do každé rodiny, která nehledá cvičenou opičku. Děti miluje a i s naším nejmladším spolu zvládají různé psí triky a poslušnost :-)

Jak je z názvu patrné, tibetský teriér pochází ze "střechy světa", Tibetu. Není to ovšem žádný teriér, ale pes ovčácký. Mezi teriéry ho chybně, na základě jeho velikosti, temperamentu a inteligence, zařadili Angličané, kteří toto plemeno v první polovině 20. století importovali do Evropy. Z Británie se chov postupně rozšířil do Německa, USA a dalších zemí. Správný název plemene by měl znít Tibet Apso, jeho nejbližším příbuzným, od kterého se liší především výškou, je Lhasa Apso. Původně byli tibetští teriéři využíváni jako průvodci stád koz, ovcí nebo jaků v neschůdném horském terénu, jako hlídači karavan kočovných nomádů. Potenciální nebezpečí ihned štěkotem ohlásili, o likvidaci vetřelce se pak postarali velcí mastifové. Díky širokým tlapkám s bohatou srstí, které připomínají efekt sněžnic, výrazně zaúhleným končetinám, ocasu, kterého dokáže používat jako kormidla, a schopnosti zatínat drápy neměl problém pohybovat se po sněhu a ledu nebo šplhat a skákat po skalách.Tibetští teriéři, především ti menšího vzrůstu a bílé barvy - "sněžní lvi" (seenge), byli chováni již před více než 2000 v tibetských klášterech, kde byli považováni za posvátného psa - "nositele štěstí" a byli darováni jako talisman. Díky postavení ocasu byli také nazýváni jako "psi, kteří nosí nad hřbetem měsíc".

Velikost
Výška tibetského teriéra má být podle standardu mezi 36 a 41 cm v kohoutku, výjimkou ale nejsou tibetští teriéři poněkud vyšší, zejména samci. Váha se obvykle uvádí v rozmezí 8 až 12 kg, větší jedinci můžou mít až kolem 15-16 kilogramů.

Srst

Nejvýraznějším charakteristickým znakem tibetského teriéra je jeho splývavá dlouhá bohatá srst, kterou tvoří jemná, vlněná podsada a volná, suchá krycí srst. Může být rovná nebo zvlněná. Srst má samočistící schopnost a zcela postrádá typický psí pach. Chrání psa jak proti zimě a sněhovým vánicím, tak proti letnímu horku a vodě (krycí srst vodu odpuzuje a chvíli trvá, než se promočí). Dlouhá srst v obličejové části psa zase dokázala chránit před písečnými bouřemi či ostrým slunečním svitem. Povoleny jsou všechny barvy a barevné kombinace (černá, černá s bílými znaky, sobolí, kouřová, stříbrná, bílá, zlatá, krémová i tříbarevná), s výjimkou čokoládové a játrové.

Tibetský teriér je vynikající společenský pes.
Je milý, veselý, hravý, temperamentní, vnímavý, učenlivý, vytrvalý a odvážný. Má rád pohyb, je neustále plný energie. Pohyb tibetského teriéra je navíc elegantní, pružný a lehký. Je ideálním společníkem pro sportovně založené rodiny a dobrým adeptem pro agility a jiné sporty. Vůči cizím lidem si zachovává jistou nedůvěřivost a odstup, proto je i dobrý hlídač, není ale agresivní. Bezmezně miluje svou rodinu, ochraňuje ji, rozdává radost a touží být v neustálém kontaktu se členy své "smečky". Jeho výchova musí být důsledná a spravedlivá. Je inteligentní a má výbornou paměť, někdy je poněkud samostatnější.

Tibetský teriér není příliš náročný na péči.
Je velmi zdravý a odolný, netrpí žádnými specifickými chorobami. V dobré fyzické i psychické pohodě se průměrně dožívá kolem 13 let, nezřídka ale i 16 až 18 let. Je třeba věnovat určitou dávku péče pouze srsti, pravidelně ji kartáčovat a pročesávat, aby nezplstnatěla, a uším, aby se zvukovody neucpaly chlupy. Samočisticí srst není třeba příliš často koupat.

F.C.I. - Standard č. 209
05.10.2017 / EN

Překlad: Tibetan Terrier Club České republiky

ZEMĚ PŮVODU: Tibet (Čína)

PATRONACE: Velká Británie

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 22.08.2017

POUŽITÍ: společenský pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 9 společenská plemena

Sekce 5 tibetská plemena

Bez zkoušky z výkonu

STRUČNÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: Navzdory jménu, tibetský teriér není teriér ale pastevecký pes, sloužící i jako hlídací pes pro obchodníky na jejich cestách do Číny. Byl ve své práci úspěšný, sice ne velikostí, ale svou skladností. Je považován za původního Svatého psa Tibetu. Říká se, že je ještě živější než ostatní tibetská plemena v FCI skupině 9, jeho energie a nadšení vyvažují jeho schopnosti miniaturního hlídače podobného malému staroanglickému ovčákovi.

CELKOVÝ VZHLED: robustní, středně velký, dlouhosrstý, celkově kvadratický pes.

DŮLEŽITÉ PROPORCE: délka od vrcholu ramene ke kořeni ocasu se rovná kohoutkové výšce.

POVAHA / TEMPERAMENT: živý, s milou povahou. Oddaný společník s mnoha možnostmi využití. S otevřenou povahou, pozorný, inteligentní a hravý; není prudký ani bojovný. K cizím lidem šetří projevy náklonnosti.

HLAVA: dobře osrstěná dlouhou srstí, spadající dopředu, ale ne přes oči a neomezující psovu schopnost vidění. Spodní čelist nese malou, nikoliv přehnanou bradku. Ve výsledku to dává odhodlaný výraz.

MOZKOVNA:

Lebka: střední délky, není široká ani hrubá, mírně se zužuje od ucha k oku, není ani vyklenutá ani zcela plochá mezi ušima.

Stop: vyznačený před očima, ale nikoliv přehnaně.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: černá.

Tlama: silná. Délka od oka ke špičce nosu je rovna délce od oka k týlnímu hrbolu.

Čelisti/Zuby: spodní čelist je dobře vyvinutá. Řezáky posazeny v mírném oblouku, rovnoměrně rozsazeny a posazeny kolmo k čelisti. Skus nůžkový nebo reverzní nůžkový.

Líce: jařmové oblouky zakřivené, ale nikoliv přespříliš vyvinuté, tj. až do vyboulení.

Oči: velké, kulaté, ani vystouplé ani zapadlé; posazené dosti daleko od sebe; tmavě hnědé. Okraje víček černé.

Uši: zavěšené, nejsou nesené příliš blízko hlavy, tvaru V, ne příliš velké, nasazené celkem vysoko po stranách lebky, silně osrstěné.

KRK: Silný, svalnatý, střední délky, umožňuje nesení hlavy nad linií hřbetu a dává celkově vyvážený vzhled. Přechází plynule do dobře uložených plecí.

TRUP: dobře osvalený, kompaktní a silný.

Hřbetní linie: rovná.

Bedra: krátká, mírně klenutá.

Záď: rovná.

Hrudník: žebra dobře klenutá, hloubka hrudního koše až k loktům. Žebra sahající dosti dozadu.

OCAS: střední délky, nasazen poměrně vysoko a nesen ve veselé spirále nad hřbetem. Velmi dobře osrstěný. Háček na špičce se vyskytuje často a je povolen.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: silně osrstěné.

Plece: dobře uložené, dobré délky.

Nadloktí: dobré délky a šikmé.

Předloktí: Nohy rovné a paralelní.

Nadprstí: mírně sešikmené.

Přední tlapa: velká, oblá, hodně osrstěná s chlupy mezi prsty a polštářky. Postavená zcela na zemi na polštářcích; žádné klenutí tlapek.

PÁNEVNÍ KONČETINY:

Celkový vzhled: silně osrstěné, dobře osvalené. Dobře zaúhlená kolena a nízko postavená hlezna, což dává rovnou horní linii a odraz.

Koleno: dobře zaúhlené.

Hlezenní kloub: nízko posazený.

Zadní tlapa: velká, oblá, hodně osrstěná s chlupy mezi prsty a polštářky. Postavená zcela na zemi na polštářcích; žádné klenutí tlapek.

POHYB: hladký, lehký s dobrým rozsahem; silný odraz. Při chodu nebo klusu pohyb pánevních končetin nemá sahat dovnitř ani vně pohybu hrudních končetin.

OSRSTĚNÍ:

Srst: srst s podsadou. Podsada jemná a vlněná. Krycí srst je bohatá, jemná, ale není ani hedvábná, ani vlněná; je dlouhá; rovná nebo zvlněná, avšak nikoliv kadeřavá.

Barva: bílá, zlatá, krémová, šedá nebo kouřová, černá, dvoubarevní i trojbarevní jedinci. Povoleny jsou vlastně všechny barvy kromě čokoládové, játrové nebo merle.

VÝŠKA:

Kohoutková výška: Psi 36 až 41 cm
Feny o něco menší.

VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY:

• Agresivní nebo přespříliš plaší psi.

• Jakýkoliv pes jasně vykazující fyzické nebo povahové abnormality by měl být diskvalifikován.

Poznámka:

• Psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, sestouplá v šourku.

• Pouze funkční a klinicky zdraví jedinci se znaky typickými pro plemeno mohou být použiti k chovu.

Zdroj: Tibetan Terrier Club